Volby do parlamentu ve Velké Británii 2017: Přehled posledních volebních výsledků

Vážení obchodníci,

politické prostředí zůstává v Evropské unii tubulentním, zatímco se Velká Británie připravuje na volby do parlamentu, které se uskuteční dne 8. června.

Pro Brity to byl celkem volatilní rok. Rozhodli se vystoupit z EU, rozhodnutí referenda v červnu minulé roku bylo těsné (51.9% - 48.11%).

Ale jak se dostala Velká Británie do tohoto dalšího kolotoče (Parlamentní volby 2017)?

Dnešní článek shrne přehled o klíčových rozhodnutích, která vedla k tomuto historickému momentu. Nezapomeňte, že budou následovat další články, ve kterých zanalyzujeme potenciální dopad voleb na finanční trhy předem i po volbách.

Konzervativci vs. liberálové

Aktuálně jsou ve Velké Británii dvě dominantní politické strany, strana konzervativců a strana liberálů. Tyto dvě strany si v podstatě přehazují moc již desítky let.

Nedávná historie ukázala převahu v moci pro obě strany - konzervativci i liberálové. Tady je malý přehled:

1. 1979-1997: Strana konzervativců. Toto období je známé tím, že se skládalo z třech za sebou jdoucích vítezstvích Margaret "železné lady" Thatcherové.
2. 1997-2010: Liberálové. Pochod Tonyho Blaira k vítězství v roce 1997 začal jeho dlouhé období dominance. Tato strana zůstaka u moci až do roku 2010.
3. 2010-2017: Strana konzervativců. Politická houpačka se přehoupla zpátky ke konzervativcům v roce 2010, kdy zvítězil David Cameron a spojil se s leaderem liberálních demokratů Nickem Cleggem.

V parlamentních volbách v roce 2015 zvítězil znovu David Cameron a tentokrát s mnohem lepšími parlamentními podmínkami, které překročily práh 326 sedadel potřebných k získání většiny. Nick Clegg a liberální demokraté, kteří ztratili 49 z 57 sedadel, již nebyli potřeba.

Zdroj: Obrázek z Wikipedie zobrazující oblíbenou volbu strany v Parlamentních volbách ve Velké Británii, 1832-2005.

Slib z roku 2013, který vedl k Brexitu

V roce 2012 předseda vlády David Cameron stále odmítal refendum volající po britském členovi EU, nicméně v roce 2013 pod tlakem od jeho vlastních ministrů a s formováním nezávislé strany UKIP (United Kingdom Independence Party), byl Cameron donucen učinit následující osudný slib v rámci kampaně:

Pokud bude strana konzervativců znovu zvolena v roce 2015, dojde k referendu, zda zůstat či odejít z EU.

Další vítězství Davida Camerona odstartovalo lavinu změn. Naprostá většina konzervativců znamenala povinnost vyplnit slib a rozhodnout o tom, zda Britové zůstanou v EU, či nikoliv.

Co je důležitější, jeho vyjednávání v rámci EU a celého členství bylo testem v referendu, které se konalo v červnu roku 2016.

Předseda vlády Cameron zvládl vyjednat několik změn týkajících se členství Brátínie v EU, ale většina britské populace (51.89%) se ve veřejné volbě rozhodla pro odchod z EU. Zbývající část voličů (48.11%) tak byla poražena o pohých 3.78%.

Ačkoliv mělo referendum povahu výstrahy či upozornění, politický konzensus ve Velké Británii vedl k závaznému přijetí výsledku (žádná minimální účast či procento vítězství nebylo před volbami zmíněno).

Následoval politický chaos a David Cameron odstoupil z postu předsedy vlády a uvolnil křeslo pro nového nástupce.

Zdroj: Wikipedia, obrázek, který ukazuje volební výsledky v roce 1975, kdy se UK připojila k EU (nalevo) a v roce 2016, kdy volila pro vystoupení z EU.

Vznikly nové politické tváře

Theresa Mayová převzala vedení strany konzervativců a roli předsedkyně vlády dne 13. července 2016. Mayová bez jakýchkoliv pochybností podpořila zavedení finální vůle občanů.

Nová předsedkyně vlády trvdě pracovala na sestavení kabinetu s novými tvářemi a dokonce novými pozicemi. Například byl jmenován nový Tajemník Brexitu David Davis, pozice, která byla vytvořena pro vyjednávání s EU o Brexitu.

Nová předsedkyně vlády vyvinula právní kroky potřebné pro přípravu procesu Brexitu. Například musel parlament schválit rozhodnutí, o které bylo usilováno v březnu 2017. Spuštění článku 50, ke kterému došlo na konci měsíce, oficiálně započalo proces odchodu Velké Británie z EU.

Volby do parlamentu ve Velké Británii 2017

Ačkoliv parlamentní volby nebyly potřeba až do května 2020, předsedkyně vlády Theresa Mayová navrhla termín v dubnu 2017. Tento návrh byl podpořen dvěma třetinami dolní sněmovny a návrh tak byl přijat. Mayová naznačovala, že tyto předčasné volby jsou "jedinou garancí a jistotou a zárukou bezpečnosti na další roky." *

Nadcházející parlamentní volby, které se uskuteční dne 8. června 2017, se budou zabývat několika problémy a tématy, do kterých bude patřit:

• Odchod Velké Británie z EU, což bude nejspíše klíčovým tématem.
• Nezávislost Skotska a budoucnost Británie.
• Možná koalice, pokud strana konzervativců Mayové nevyhraje většinu.

Co se stane, zatím není známo. Nehledě na výsledek bude mít tento milník v politických událostech dopad na finanční trhy.

Sledujte naši stránku věnovanou tomuto tématu. Naleznete tam dynamické analýzy, aktuální tržní sentiment a více bezplatných článků a webinářů. Budete vědět všechno, co potřebujete k obchodování před, během a po britských volbách.

Dáme Vám několik tipů, jak obchodovat tyto volby a také budeme hlídat výsledky. Řekneme, jak by se daly zobchodovat.

Úspěšné obchodování přeje,

Chris Svorcik

Sledujte @ChrisSvorcik na Twitteru pro tržní novinky
Spojte se s Chrisem Svorcikem na Facebooku.